Nuožarven silmykaivo

On otettu Рувики-späi
Tarkastettu kirjutus
Nuožarven silmykaivo
Пряжинский р-н, Крошнозерский родник, вид 2.jpg
Kuvailu
Lähtehen tiippusilmykaivo 
Vien lämbötila5,1 °C
Debittu55-70 l/s
Mineralizacii0,09 g/l
Sijoitundu
61°37′54″ с. ш. 33°11′13″ в. д.GЯO
Страна
Karjalan tazavaldu
Точка
Nuožarven silmykaivo
Логотип РУВИКИ.Медиа Медиафайлы на РУВИКИ.Медиа

Nuožarven silmykaivo on Karjalan tazavallan Priäžän kanzallizen piirin silmykaivo, gidrolougine luonnon mustomerki alovehellizen merkičyksenke[1], hyväluaduzen juodavan vien kaikis suurin da pyzyi lähteh Karjalas.

Yleistiijot

Nuožarven silmykaivo on sijoitunnuh 400 metrin piäs päivännouzupuoleh Nuožarvespäi, lähäl avtodorogua Priäžy — Nuožarvi, Korzan sellän tyves. Sit rodieu Melliččyoja, kudai laskehes Nuožarven järveh.[2]

Melliččyojansuus XX vuozisuan puolivälissäh oli vezimelliččy vil'l'an jauhondah niškoi.

Silmykaivo on nouzii, debitanke eri aijoinnu 55—70 l/s. Muanalazet viet ollah suolattomat, tullah painienke pinnale pohjuvezimuvvostumis kolmel grifonal. Mineralizacien miäry on 90 mg/l.[2]

Silmykaivon vezi on gidrokarbonuattine, kal'ciimagniene ravvanke miärässäh 4 mg/k, kudai azettuu keldumuzavannu šakšunnu pohjas. Vezi on vilu, sen lämbötila on läs 5℃.[2]

Eriže suojeltavu luonnonaloveh

Eriže suojeltavu luonnonaloveh "Gidrolougine luonnon mustomerki "Nuožarven silmykaivo" on perustettu 20. heinykuudu vuvvennu 1984 ainavoluaduzen muanalazen vezilähtehen säilyttämizekse. Sen pinduala tarkendettuloin tiedoloin mugah on 35,1 gektuarua[2]. Pohjazes se menöy Priäžy — Nuožarvi -juamua myöte, päivännouzus — Korzan päivännouzusellän tyves, suves — tegosilmykaivonke olijan louhimon rajan myödäh, päivänlaskus — Nuožarven kyläh menijiä kivettömiä muadorogua myöte da Nuožarven da mečän rajua myöte.

Kačo ližäkse

Huomavukset

  1. Постановление Совета Министров Карельской АССР от 20 июля 1984 года № 276 «О создании государственных заказников и памятников природы местного значения на территории Карельской АССР»
  2. 1 2 3 4 Особо охраняемые природные территории Республики Карелия. — Петрозаводск, 2017. — 432 с. — 1 300 экз. — ISBN 978-5-4386-1458-6.

Linkat